Hodnocení dopadů regulace (RIA, z anglického Regulatory Impact Assessment) je souborem kroků, jejichž cílem je hodnocení očekávaných dopadů navrhovaných právních předpisů.

Proč se RIA provádí

Právních předpisů skutečně plnících svůj účel lze docílit především svědomitě prováděným zhodnocením jejich dopadů. Právě kvalitní RIA dává tvůrcům právních předpisů jasnou představu o tom, co vše – a zejména jak – chystaná regulace ovlivní.

Proces RIA je souborem logických kroků, kterými jsou shromažďovány podklady pro rozhodnutí na politické úrovni o výhodách a nevýhodách zvažovaných variant řešení, a to na základě vyhodnocení jejich potenciálních dopadů. Je nástrojem, který stát používá při plnění své základní funkce, tedy ochrany společenských hodnot jako jsou například bezpečnost, zdraví či kvalita životního prostředí. Nekvalitní regulace může přinést společnosti více škody než užitku, proto je RIA nedílnou součástí legislativního procesu v České republice už od listopadu 2007.

Hlavní cíle RIA:

  • soustavné zkvalitňování právního prostředí;
  • zvyšování transparentnosti výkonu veřejné správy;
  • lepší informovanost občanů a organizací o podobě připravované regulace formou konzultací;
  • lepší předvídatelnost požadavků připravované regulace pro koncové adresáty;
  • eliminace tvorby nové neopodstatněné nebo nadbytečně zatěžující regulace;
  • vyhodnocování účinnosti právních předpisů.

Kdo RIA provádí

V České republice je RIA uplatňována u všech obecně závazných právních předpisů připravovaných ministerstvy a ostatními ústředními správními úřady podle Legislativních pravidel vlády, a to včetně implementace práva EU. Při zpracování RIA úřady postupují podle vládou schválených Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace.

RIA by měla v praxi sloužit zejména jako podklad pro rozhodování vlády. Správně vytvořený a zavedený systém hodnocení dopadů napomáhá ke zlepšení efektivity a účinnosti vládnutí. V širším kontextu přispívá k výkonnosti hospodářství a fungování hospodářské soutěže. Posiluje význam konzultací připravovaných legislativních i koncepčních materiálů s veřejností a mimovládními subjekty (profesní komory, spolky, spotřebitelské organizace, sdružení zaměstnavatelů, zaměstnanců a nevládní organizace).

Celosvětový trend

Základním cílem RIA je tedy zvýšení kvality právních předpisů a samozřejmě i celé jejich tvorby. Vzhledem k tomu, že téměř každá změna právní úpravy je současně novelizací dalších právních předpisů, přestává být RIA pouhou pojistkou dobré regulace, ale stává se jejím předpokladem a nezbytností. Jde ostatně o celosvětový trend. Téma lepší regulace, jehož je RIA neodmyslitelnou součástí, rezonuje nejen Evropskou unií, ale stále větší důraz na něj klade i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).