Nová studie tvrdí, že při snižování regulatorní zátěže jsou obecné cíle účinnější než cíle zaměřené na vybraná jednotlivá odvětví. Spíše než čekat na výsledky rozsáhlých měření je lepší tyto cíle stanovovat politickým rozhodnutím.
Diskuze o potřebě konsolidace a usměrnění velkého množství evropské legislativy jsou vedena již tři desítky let. Od té doby Evropská komise spustila několik iniciativ zaměřených na zjednodušování legislativy EU. V roce 2016 bylo odhodlání k monitorování a snižování nákladů regulace zdůrazněno jak v Interinstitucionální dohodě o lepší tvorbě právních předpisů z dubna 2016, tak v Závěrech rady pro konkurenceschopnost, přijatých za nizozemského předsednictví v květnu 2016.
Mezinárodní platforma RegWatchEurope (jejímž členem je i česká Komise RIA) nechala z vlastní iniciativy vypracovat studii, která zkoumá proveditelnost zavedení redukčních cílů na úrovni EU. Dokument, který zpracoval profesor Andrea Renda z Centra pro studium evropské politiky, je založen na analýze již existujících dat a na rozhovorech se zástupci členských států a představiteli Evropské komise. Ze studie vyplývá, že jak Komise, tak členské státy již mají dostatečné zkušenosti s přezkumem legislativy i zaváděním redukčních cílů v určitých sektorech, aby bylo možné stanovit redukční cíle pro celou evropskou regulaci.
Takové cíle však musí být zamýšleny jako takzvané čisté cíle, protože by měly brát v potaz jak náklady regulace, které byly sníženy, tak nárůst nákladů regulace způsobený přijetím nových právních předpisů. Podle profesora Rendy je nutné zajistit, aby přínosů evropské regulace bylo dosaženo za co nejnižších nákladů pro podnikatele a občany. Studie proto předkládá tyto poznatky:
Cíle mohou být stanoveny čistě politickým rozhodnutím bez extensivního sběru dat.
Praxe z členských států říká, že sledování toku nových právních předpisů představuje nákladově nejefektivnější způsob monitorování nákladů regulace. Není proto potřeba provádět extensivní sběr dat ani základní měření. Na druhou stranu čím více dat o celkovém objemu a skladbě nákladů regulace existuje, tím přesnější a efektivnější bude i stanovení výše cílů.
Obecné cíle jsou efektivnější než cíle zaměřené na specifická odvětví nebo politiky.
Ve skutečnosti mohou sektorové cíle vynechat důležité mezisektorové právní předpisy, zároveň může být negativně vnímáno, že některá průmyslová odvětví či politiky jsou upřednostňována před jinými. Sektorové cíle nemusí vést k závazkům k redukci nákladů na úrovní celé exekutivy (viz behaviorální dopady níže). Navíc členské státy nemají zkušenosti se zaváděním sektorových redukčních cílů, ale naopak, mnoho zemí zavedlo redukční cíle na veškerou legislativu (nejčastěji se zaměřením na administrativní náklady pro podnikatele). Tento poznatek je důležitý i z důvodu, že Interinstitucionální dohoda o lepší tvorbě právních předpisů i Závěry Rady pro konkurenceschopnost odkazují na možnost zavedení sektorových redukčních cílů.
Zavedení redukčních cílů může mít značné behaviorální dopady na představitele odpovědné za tvorbu a vyhodnocování politik.
Stanovení cílů často vede ke zlepšení v používání metodologií a následně k přesnějším datům. Zavedení cílů může motivovat k obezřetnějšímu hledání možností pro snižování nákladů a zavazovat ke kvantifikaci a sledování nákladů. Tento efekt je navíc posílen zavedením pravidel jako je „one in, x out“ (tedy že při zavedení nového právního předpisu je několik starších zrušeno, případně nově vzniklé náklady na provádění regulace jsou kompenzovány úsporami jinde).
Kompletní studie a tisková zpráva v angličtině jsou ke stažení zde:
Introducing EU Reduction Targets on Regulatory Costs: A Feasibility Study