Krizová legislativa: poučení nebo promarněné příležitosti?

Ve dnech 8. a 9. září se na pražské Kampě uskutečnila mezinárodní konference Directors and Experts of Better Regulation na velmi aktuální téma Krizová legislativa: poučení nebo promarněné příležitosti? Na tradiční konferenci, která se po dvou letech konala prezenčně, dorazilo přes 80 expertů z celé Evropy. 

Akci, na které se každoročně scházejí odborníci na lepší regulaci a hodnocení dopadů, organizovalo Oddělení RIA Úřadu vlády ČR v rámci českého předsednictví v Radě EU. Program prvního dne zahájil náměstek ministra pro legislativu Karel Blaha. V prvním programovém bloku, který moderoval Paul Mollerup z dánského Podnikatelského fóra pro EU a regulaci, vystoupili experti z Evropské komise, OECD, organizace BusinessEurope a také Vladimír Štípek, člen české Komise RIA. Ten se ve svém příspěvku zaměřil na (ne)připravenost procesu hodnocení dopadů na krizové období.

Druhý programový blok moderoval nový předseda Komise RIA a náměstek ministra pro evropské záležitosti Marek Havrda. Experti a vědkyně z bruselského Institutu pro hodnocení dopadů, Komenského univerzity v Bratislavě, českého Parlamentního institutu a švédského ministerstva obchodu v něm představili své výzkumy týkající se zrychlených legislativních procesů v průběhu pandemické krize.

V pátek konference pokračovala třemi paralelními workshopy. První, pod vedením Richarda Alcorna z OECD, se věnovala tématu zapojení stakeholderů do legislativního procesu. Účastníci druhého workshopu, který vedli Kristoffer Nilaus Olsen a Christine Holmgreen Mejling z dánské Agentury pro digitalizaci, se zaměřili na inovační potenciál krize. Na třetím workshopu představili zástupci nizozemského orgánu pro hodnocení regulační zátěže ATR Marijke van Hees a Rudy van Zijp výsledky ankety mezi členy RegWatchEurope o ex post hodnocení krizové regulace.

Workshopy doprovázely živé diskuze mezi účastníky, jejichž výsledky byly představeny na závěrečném plénu. Účastníci konference se shodli, že krizovou regulaci je nutné podrobit zkoumání dopadů stejně zevrubně, jako regulaci představovanou v normálních, „nekrizových“ časech. Proporčně upravené hodnocení dopadů může významně přispět k tomu, aby navrhovaná opatření – ať už v čase pandemie, hybridních hrozeb či energetické krize – byla co nejúčinnější. Kritické době vyžadující rychlou reakci se musí přizpůsobit i dozorové orgány a adekvátně zrychlit svoji kontrolu. V neposlední řadě je nutné pracovat na tom, aby se lepší regulace stala tématem nejen pro politiky, ale také našla své zastánce v institucích státní správy a stala se nedílnou součástí legislativní kultury.

Podrobný program konference (v angličtině) ke stažení

Brožura s medailonky přednášejících (Who Is Who, v angličtině) ke stažení